0
0 z/m

kapitola 5 strana 6

A oba si cestou domů myslili: To je zajímavé, jak spokojeně dnes vypadají všichni lidé. A usmívali se, třebaže si nechtěli jasně uvědomit, co se to vlastně stalo. Věděli jenom, že to mají, že je to v nich a že je to jejich. Co? Nic. Jak je člověk bohat za takového večera...! Když přišli domů, pohlédli na sebe do zrcadla očima plnýma lásky, jako se díváme na přítele. A říkali si: "Její oči, jeho oči se na tebe dívaly." Spát šli dříve než jindy, protože pociťovali - ale proč? - slastnou únavu. Když se svlékali, myslili si: Jak je teď krásné, že máme zítřek!