0
0 z/m

kapitola 14 strana 4

"A přece jsou to způsoby čistě francouzské, protože ty verše napsal Ronsard," řekl Petr a recitoval dále: ... žádám si pouze po stu let prožitých neslavně, líně, klidně, Kasandro, skonat v tvém klíně. "Po stu let!" povzdychla si Lucie. "Ten věru není skromný!" Vždyť míti takovou rozkošnou smrt je jistě víc než vše, nač býval hrd takový Caesar nebo Alexandr. "Zlý, zlý, zlý nestydo! V dnešní hrdinské době! Že se nestydíš!" "Hrdinů je dnes příliš mnoho," řekl Petr. "Raději chci být hošíčkem, takovým malým, milujícím človíčkem." "Maminčiným mazlíčkem, který má ještě na bradě mléko z mého prsu," řekla Lucie a tiskla ho k sobě. "Ty můj zlatý chlapečku!"